Biodynamika
Biodynamika
Jedná se o způsob pěstování plodin a o komunikaci v přírodě, kterou ve svých pracích formulovali myslitelé a experimentátoři 18. a 19. století Karl von Reichenbach, (teorie ódu), Samuel Hahnemann (zakladatel homeopatie) a Rudolf Steiner (biodynamické postupy). Na jejich bádání navázali ve 20. stol. Nicolas Joly (biodynamické vinařství) Martin Setox (teorie éteru a radioniky), Hans Andeweg (teorie morfických polí a rezonance v přírodě), Jiří E. Marek (využití ódických zón a morfických polí při kvasných procesech) a další. Sjednocující myšlenka byla prostá. Důraz na přírodní postupy při pěstování plodin bez extrémní chemizace vycházející z harmonie přírody, která by produkovala zdravé potraviny bez intenzifikačních zátěží spojených s jejich výrobou.
Neboli návrat k přírodě a k zdravému rozumu.
První poznámka
Každá matérie, včetně organismů, má kolem sebe auru. Jedná se vlastně o éterem tvořené informační pole, v čínské filosofii čchi vytvářené čakrami, které dokáže komunikovat nejenom s tělem vlastním, ale i s jeho okolím. Toto tvrzení sice neodpovídá oficiální vědecké doktríně, ale je neoddiskutovatelným faktem, s jehož důkazy se lidé sekávají i v běžném životě. Biodynamika je vlastně návrat k harmonizaci jednotlivých zemědělských postupů, které by napomohly životní harmonii tvořenou jinem ajangem. Tato prastará harmonie působí nejenom v živých organismech, včetně člověka, ale i na mikrobiologické úrovni.
Druhá poznámka
Často hovoříme o ódickém informačním poli, které si můžeme představit, jako magnetickou kapalinu (s rozptýlenými částečkami feritu) reagující na severní a jižní magnetický pól, jang a jin (mužský a ženský princip). Jde o to samé, pouze záleží na filozofické kategorii, kterou používáte. Toto informační ódické pole je vlastní nejenom živočišnému světu, ale i geologickým materiálům a jejich vzájemným vztahům vytvářejícím tzv. patogenní zóny, světlu, zvuku a vůbec pohybu. Ód je vlastní i geometrickým tvarům: jangový Setův kříž obr. 1; jinové trojúhelníky obr.2; pyramida, spirála a tvarům fraktálním (tvary listů, sněhových vloček, kravských rohů a pod.(obr. 3).
Třetí poznámka
Léčit podobné podobným (similia similibus curentur)vychází z existence morfické rezonance a je základním pravidlem homeopatie a částečně i biodynamiky. Aby se mohly biodynamické prostředky ve vinařství dobře aplikovat, je důležité pochopit jejich působení. Aby mohla působit informace, obsažena v rozpouštěné látce, je nutné užít velmi zředěné vodní roztoky. Látka nesoucí informaci nepůsobí chemicky, ale svou aurou na úrovni molekuly. Stupeň zředění nazýváme potencí. Při aplikacích na rostliny se doporučuje používat potence od 1000 do 1. milionu. To znamená jedna informační molekula na až na 1 milion molekul vody. Tento příklad funguje při postřiku půdy na podzim a časně na jaře, kdy ještě nedošlo k úplnému rozvinutí listů.
Čtvrtá poznámka
Kromě ředění přípravku je důležité důkladné aktivační protřepávání a míchání ( potence) matečních homeopatických a biodynamických přípravků to je také hlavní příčinou jejich kritiky. Pohyby kapaliny vytvoří silnou ódickou zónu, která se stává přirozeným nositelem informace a za vhodných podmínek se šíří i do okolí. Jedná se o stejný jev, jako nastává při hledání vody proutkařem. Při hledání vody nereaguje proutek (virgule) na vodu samotnou, ale na auru proutkaře reagující na ód – auru pohybující se vody, kolem které vzniká tzv. ódická zóna.
Příklad: pokud bychom na zahradě zakopali sud s nehybnou vodou, nikdo vodu nenajde. Neboli ódický pohyb vytvoří v roztoku pomocí ódu informační zónu, která pomocí morfického pole reaguje ,na postřik jenž byl na vinici aplikován. Vzájemnou interakci nazýváme radionikou.
Pátá poznámka
Aktivace dynamického roztoku před aplikací se provádí levotočivým dlouhodobým mícháním. Levotočivým proto, že v roztoku se aktivuje jinová ódická zóna, při pravotočivém pohybu kapaliny by převládala zóna jangová, která není pro dynamickou aktivaci vhodná.
Toto míchání lze zkrátit použitím radionického jinového aktivátoru, při pokusech se nejlépe osvědčila levotočivá spirála stočená do pravoúhlého kužele nebo 96° otevřená pyramida. Důležité je roztok míchat v otevřené dřevěné, kameninové, skleněné, plastové nádobě. Zásadně je potřeba vyhýbat se všemu kovovému, protože vzniká efekt faradyovy klece., který ruší ód a tím tlumí dynamizaci roztoku.
Šestá poznámka
Biodynamika v zemědělství není úplně totožná s homeopatikou používanou při léčení i když pracuje velmi podobně. Homeopatie je vhodná hlavně v dlouhodobém léčení, zatímco biodynamické zásahy jsou patrné během kratší doby a vytvářejí protiklad k tragické chemizaci v zemědělské velkovýrobě.
Dříve nebo později se nám současný ekonomicko-chemický přístup k přírodě vymstí.
Protože originalita vína je závislá na půdních podmínkách bude se biodynamika při pěstování a výrobě vína stále více prosazovat.
Sedmá poznámka
Fraktály nebo jejich obdoby nalezneme ve struktuře krystalů, sněhových vloček, větví, listí, živočišných tkání a těl. Fraktálem je i krevní řečiště, krevní buňky, buňky imunitního systému, ale i lidský mozek. Také šroubovice DNA je krajně ekonomickou strukturou, která má některé aspekty fraktálu. Kdyby se potvrdila existence bioenergetické rezonance, pak by DNA, ale i mnohé další fraktální biologické struktury představovaly ideální vysílací i přijímací anténu, ideální biorezonátor. Možná příroda při výběru nejvhodnějších tvarů pro buňky, orgány a těla živých organizmů nevybírala podle fraktálních pravidel jen z hlediska „mechanické“ (fyzikální, chemické a biologické) ekonomičnosti, ale že zároveň uplatňovala hledisko optimální rezonance, aby mohla buňka, orgán či celý organizmus pro „řízení rovnováhy a výroby“ čerpat nejen informace známými cestami (například genetickou informaci prostřednictvím replikace genetického materiálu), ale i informace cestami pro nás zatím neznámými (fraktální informace). Mechanistická biologie a biochemie jen s obtížemi vysvětlují, jak může byť jen jediná buňka organizmu fungovat a plnit tolik komplexních funkcí. Ani úplné poznání činnosti genů a biochemických mechanizmů to nikdy nevysvětlí. Opravdu to často v přírodě vypadá, jakoby buňky a celé organizmy byly schopné rezonovat mezi sebou navzájem (a učit se od sebe) a nebo si dokonce „číst v jakémsi strukturálním pravzoru každé buňky, orgánu, rodu či druhu“, který pomáhá udržovat stabilitu přírodních struktur.
Biodynamická radionika a informační zóny
Biodynamická radionika je přírodní informační přenos prováděný pomocí fraktálních tvarů a morfického pole vyzařujících určitou informaci. Tyto myšlenky formuloval poprvé Rupert Sheldrake, který se na svět a vesmír díval jako na holon (řecky celek), který vzniknul na základě aktivací – morfickou rezonancí – jednotlivých holonů, se kterými vytváří kvalitativně nové celky. Všechno kolem nás se skládá z jednotlivostí a ze vztahů a komunikací mezi nimi. Platí to jak o vesmíru, ale hlavně o naší pozemské přírodě, která komunikuje nejenom geneticky, ale i pomocí tzv. morfických polí přenášených fraktály (u rostlin list). O této komunikaci se ví poměrně málo a je s podivem, že se jí nevěnují výzkumné instituce. Vždyť tuto komunikaci využívali naši předkové, aniž by si lámali hlavu nad tím, jak funguje.
Nejznámější je používání kravských rohů při pěstování vína. Na toto téma jsem četl řadu úvah o mletí rohoviny a o jejím používání jako součást zálivky. Nic proti tomu, ale význam byl ve využívání tvaru kravského rohu, tj. využití fraktální informace s výraznou jinovou orientací, který naši předkové plnili chlévskou mrvou nebo slepičím trusem. Tyto rohy s hnojem na půl roku zakopali na vinici do tvaru pomyslného pentagramu (obr. 4). Ze zbytků dynamizovaného hnoje připravili postřik, který aplikovali do vinice. Fraktální tvary rohů, společně s pentagramovým uspořádáním, vytvořily na vinici morfické pole, které pomocí dynamizovaného hnojného roztoku aplikovalo hnojivo do půdy. Že existuje přímý vztah mezi aktivovaným postřikem, fraktálem a vinou révou dokazují rozbory půdy a Markovy pokusy v Olbramovicích na jižní Moravě.
Pro naše babičky bylo přirozené, že jablka pokládaly v ošatce na roh skříně, protože na jejích rozích (trojboká pyramida) se slupky jablek scvrkly později než v jejím středu. Samozřejmě babičky neřešily filosofické otázky vlivu ódu a morfického pole, slupky jablek to vyřešily za ně.
Používání mrtvé vody (jangové) a živé vody (jinové) je doloženo od dávnověku. Své vědí i včelaři, kteří dobře znají blahodárné působení hučícího včelího úlu (pohyb křídel včel vytváří silnou ódickou zónu) a jeho působení na lidský organismus. Daleko příjemněji se odpočívá u tekoucího potoka (proudící voda), na pláži u moře (pohyb vln), než u nehybné hladiny rybníka. Platí to i o lese (pohyb stromů) a zejména o vinohradech, kde listy vinné révy (tvarové fraktály) vyzařují energii, která se přenáší i na nás. To všechno jsou příklady působení ódických zón na lidský organismus, které jsou detekovány prostřednictvím informačního pole – aury.
Biodynamické preparáty 500 a 501
Biodynamický preparát 500 používaný Rudolfem Steinerem v 30. letech minulého století se získával z kravského lejna ležícího půl roku v kravském rohu, do kterého se ukládal nejpozději při podzimní rovnodennosti. Při jarní rovnodennosti se do kravského rohu ukládaly slepičince podle zásady, když slunce stoupá a půda rozmrzá, používalo se lejno z opeřenců, když klesá tak z kopytníků. Tyto preparáty se dynamizovaly levotočivým mícháním a posléze ředily 80 – 100 l vody na 1 ha. Roztok byl aplikován až pozdě odpoledne ve fázi slunečního západu. Důležité bylo dodržovat zásadu, že postřiky měly co nejméně zasáhnout listy, rohy musely být pouze z krav (jin) a po půl roce měněny. Pro jejich zakopání byl využíván tvar pentagramu (zkušenost francouzských vinařů). Při našich pokusech v Olbramovicích jsme využívali pro zvýšení účinnosti morfického pole fraktálního tvaru kravských rohů tvořící pentagram, ale také působení 2,5 m vysokého menhiru, který stojí v blízkosti vinic. Je zajímavé, že měřená radionická účinnost morfického pole se zvětšila o 5 řádů.
Biodynamický preparát 501 tvoří jemně rozdrcený křemenný prášek, který po své dynamizaci se aplikuje celoročně. Poslední rozbory půd ukázaly dostatek vápence na vinici, takže pokusy na Olbramovických vinicích nebyly průkazné, protože vápenec se do vinice mohl dostat z 3 m hlubokého podloží tvořící souvislou vrstvu dna prehistorického moře.
Z dalších roztoků se v biodynamice využívá roztok z přesličky, kopřivy, pampelišky. Všechno je závislé na stavu vinné révy, půdním složení a zejména na minulé chemizaci, kterou je potřeba pomalu omezovat až po její úplné zrušení. Nic nejde provést ze dne na den a řada chemických postřiků, obsahující síru nebo měď, nepůjde zrušit úplně, protože rostliny jsou na ně zvyklé a na nich závislé.
Pro zajímavost: letos chystáme vyzkoušet biodynamické přípravky obsahující proti révovému padlí propolis.
Poznámky závěrem
1. Steiner popsal přípravu a použití devíti preparátů (bylinných a minerálních směsí), které podle něj zlepšují úrodnost půdy a odolnost plodin vůči chorobám a škůdcům. Podle Steinera přenášejí tyto preparáty vesmírnou energii do půdy. Preparáty mají čísla 500 až 508, přičemž první dva se používají jako postřiky plodin a půdy a ostatních sedm se přidává do kompostu. Účinnost těchto preparátů je dlouhodobě zkoumána, především ve vztahu k běžnému ekologickému zemědělství.
500: kravský a slepičí hnůj
501: křemenný prášek
502: květ řebříčku obecného (Achillea millefolium)
503: květ heřmánku pravého (Matricaria recutita)
504: listy kopřivy dvoudomé (Urtica dioica)
505: kůra dubu letního (Quercus robur)
506: květ pampelišky lékařské (Taraxacum officinale)
507: květ kozlíku lékařského (Valeriana officinalis)
508: stonek a listy přesličky rolní (Equisetum arvense)
2. Na první pohled se zdá, že bez intenzivního využívání chemie – ekonomického diktátu současnosti, to nejde. Ten vytvořil víno jednotného evropského vkusu, který je posuzován dle stereotypních požadavků. Z vína se vytrácí chuťová pestrost a originalita.
