V odborné veřejnosti je všeobecně známé, že v našem pozemském prostoru existují zóny, kde na všechny přítomné hmotné objekty působí do větší či menší míry materiální vliv, jehož hmotnou podstatu nejsme našimi současnými technickými možnostmi schopni detekovat. Tyto zóny historicky nazýváme ódické zóny, které jsou energetickou aktivací éteru = jemné hmoty, kde pohybující se neviditelnou materii nazýváme ódem. Ódické zóny se vytvářejí různými způsoby, na příklad též některými geometrickými tvary.
Než postoupíme dále, je třeba připomenout, že i význační myslitelé uvažovali o existenci dvou typů geometrií, statické a dynamické. Do statické geometrie patří tělesa, jenž jsou prostorově vymezena rovinami a tudíž na jejich povrchu lze nalézt přímky a jejich průsečíky. Prostorové útvary dynamické geometrie jsou prostorově vymezeny zakřivenými plochami, jako je na příklad koule. Podle současné Einsteinovy obecné teorie relativity hmota kolem sebe zakřivuje náš prostor, proto místo názvu geometrie dynamické, je vhodnější používat název geometrie hmotná, (geometrie spojená s existencí hmoty v našem světě) a namísto názvu geometrie statická používat geometrie nehmotná. Jisté je, že každý hmotný objekt je prostorově oblečen do geometrie hmotné. Počínaje molekulami až po reálné hranice hmotných objektů v atomovém měřítku.
Experimentálně lze také zjistit, že informačními tvarovými zářiči jsou takové geometrické objekty, u kterých mezi jejich charakteristickými plochami či délkami, se vyskytuje iracionální číslo p = 3,1415…. a nebo čísla z něho jednoznačně matematicky odvozená. Nejznámějším tvarovým zářičem je bezesporu Velká (Chufuova) pyramida na pláni v Gize v Egyptě. Strany její čtvercové základny měří ve stopách 755,88 (východní strana), 755,77 (západ), 755,43 (sever), 756,08 (jih). Výška pyramidy po uvážení eroze činila v době stavby 481,4 stop. Označme poměr výšky pyramidy k polovině délky její základny, tak jak jí zjistíme u Velké pyramidy, veličinou (F)1/2 . Podle Pythagorovy věty se ukazuje, že výška obvodových pyramidálních trojúhelníků je rovna veličině F . Platí vztah
F = ( 1 + F )1/2
Aby tato rovnice platila musí číslo F = 1,618.. Toto iracionální číslo je ve vztahu k p dáno rovnicí
p = 4 / ( F ) 1/2
Pokud těleso je částečně nebo úplně ohraničeno rovinami, jeho schopnost generovat ód je tvořena úhly mezi prostorově omezujícími rovinami. Ve specializované literatuře je mnoho popisů užití tvarových zářičů k nejrůznějším praktickým cílům. Historicky prvním známým příkladem jsou práce Antoine Bovise, který patentoval dění na základě osobních pozorování a experimentů s mumifikováním mrtvol a organických tkání uvnitř pyramid. Ta měla poměr výšky ku polovině strany základny rovný p/2, tak jak to velmi přibližně platí pro pyramidy na pláni v Gize v Egyptě. V jeho pokusech pokračoval Karel Drbal, který se ve světě proslavil svým pokusem na ostření žiletek umístněných v určité poloze uvnitř pyramidy. Mimoto prováděl systematické pokusy se sterilizováním masa umístněného v 1¬/3 uprostřed pyramidy.
V rámci projektu The pyramid Research Boris Verne z Washingtonu pozoroval dehydratační efekt na objekty umístněné v pyramidě. Byly prováděny pokusy s dehydratací květin, potravin ovoce a různých živočichů. Byl také vážením zjištěn výpar vody ze savého materiálu umístněného uvnitř pyramidy a vně za stejných fyzikálně-chemických podmínek.
Velmi pozoruhodné jsou experimenty a praxe v alespoň částečné sterilizaci organických objektů umístněné v pyramidě. Některé francouzské a italské firmy balily své mléko a jogurty do papírových nádob pyramidálního tvaru, čímž prokazatelné se prodloužila doba jejich možné konzumace.
Pyramidy našli uplatnění i na zahrádce. Je všeobecně známo, že dáme-li semena rostlin na 2-3 týdny pod pyramidu, jejich klíčivost vzroste. Dáte-li pod pyramidu před vysázením na záhon sazenice, jejich úhyn podstatně poklesne. Totéž platí pro zakořeňování řízků. Ty, které zakoření v pyramidě, jsou podstatně kvalitnější oproti zakořeněným mimo pyramidu.
Voda pobývající v pyramidě má často povzbuzující účinek na růst rostlin, které s touto vodou zaléváme. Totéž je z Francie známo o víně. Víno ležící alespoň půl roku v pyramidě značně zlepšilo svojí kvalitu oproti stejnému vínu, které bylo umístněné po stejnou dobu za stejných podmínek mimo pyramidu. To tvrdí francouzští vinaři a Jiří Marek, vinař z Olbramovic na jižní Moravě, který tuto metodu úspěšně používá od roku 1993.
Autoři prováděli mnoho pokusů s vodou exponovanou v různých tvarových zářičích, které měli různě intenzivní ódické zóny obojí polarity, tj. mužskou polaritu M jang nebo ženskou polaritu F jin.
Existence těchto ódických polarit je všeobecně známá a souvisí také se severním a jižním magnetickým pólem. Prokázali jsme již dříve, že voda obsahující fermenty kvasí rychleji v F zóně než v M zóně. Naopak, M zóna sterilizuje dané prostředí, tj. umrtvuje nebo znecitliví původní mikroorganismy. Tak se nabízí možnost ovlivňovat existenci mikroorganismů ve vodních roztocích nebo vínech, jak dokázaly Markovy pokusy.
Za nejpodivuhodnější vlastnost prostoru uvnitř pyramidy lze snad spatřovat v tom, že za jistých podmínek tento prostor je schopen zachytit, podržet a aplikovat informaci, která do něj byla vložena jangovým nebo jinovým tvarem, fraktálem či dokonce vhodnou kvalifikovanou osobou – psychotronikem. Kvalifikace zde zřejmě spočívá v osobě operátora a jeho vlivu na pyramidální prostor, na obsahu informace vzhledem k možným procesům a na vnějších fyzikálně-chemických podmínkách, které panují v době ovlivňování objektu. Protože psychotronické schopnosti jsou u různých lidí různé, je lepší při pokusech používat hmotných tvarů jang (Setův kříž) nebo jin (rovnostranné trojúhelníky).
Při pokusech se osvědčili jangové pravotočivé a jinové levotočivé spirály. Mají totiž, oproti pyramidám, schopnost uchovat si danou polaritu.
Musíme mít na paměti, že účinnost jangových a jinových zón není jednoznačná. Ódické zóny vytvářejí harmonii a každý objekt je současně harmonizován oběma. Tato harmonie je vydávána za nejednoznačnost a slouží skeptikům jako argument, že informační zóny v přírodě neexistují, že všechno je závislé na genetice a na manipulaci s ní. Pokusy ale dokazují, že informační zóny v přírodě existují, jenom je není možné, pomocí běžné techniky, zatím měřit.
I.
Kvasné nádoby po vymytí od hrubých nečistot jsou upraveny pitnou vodou
a) výplach vodou s vysokým pH faktorem exponovanou v tvarovém zářiči se zónou F polarity
b) výplach vodou s nízkým pH faktorem exponovanou ve tvarovém zářiči s ódickou zónou M polarity
II.
Vinná šťáva je vyrobena běžnou technologií a přečerpána do uzavřených nekovových kvasných nádob
III.
Nad uzavřenou kvasnou nádobu umístíme otevřenou pyramidu, která již sama o sobě zpomaluje kvasný proces. Je to dáno tím, že kvasná nádoba umístněná pod pyramidou je uzavřená pouze s malým otevřeným prostorem na odvětrání kysličníku uhličitého. V tom případě F polarita pod pyramidou se v uzavřené nádobě mění na M polaritu, která zpomaluje biologické procesy. S postupujícím trváním kvasného procesu, při kterém stoupá teplota moštu, zvýšíme účinnost pyramidy tj. zpomalení kvasného procesu vložením tvarového modulátoru F typu. V našem případě jsme použili sedmi trojúhelníkový ji nový modulátor.
Bouřlivý proces se o poznání prodlouží při mírném snížení teploty. Účinek použitého modulátoru je především v tom, že zachová v kvasicím moštu buketní látky, mající vliv na konečné chuťové vyznění vína.
IV.
a) Pokud víno má vyšší obsah kyselin a v kvasné nádobě jsou dosud kvasinky, zvýšíme rychlost kvašení za pomoci kvasného modulátoru M typu. V našem případě jsme použili modulátor Setův kříž. Víno začne o poznání dříve perlit. Při zahájení tohoto procesu se mladé víno dříve vyčistí a po stáčení z kalů můžeme neprodleně zahájit proces harmonizace a konzervace vína.
b) Zapojením modulátoru typu F (uzavřená nádoba) zahájíme harmonizaci a konzervaci vína. Za těchto podmínek jinové modulátory zpomalují kvasný proces.
Konzervační proces spočívá ve zrání, ódická zóna typu F za pomoci pyramidy ve vinných sklepích (víno je v uzavřených nekovových nádobách), případně v upravených modulátorech, ve vinotékách a skladech lahvového vína a nebo konečně přímo úpravou lahve obsahující zrající víno, vhodným tvarový zářičem. Ve všech případech v nádobách či láhvích obsahující víno musí působit ódická zóna M typu. To znamená, že na povrch nádoby či láhve musí působit F modulátor.
V.
Při pokusech jsme na láhev se zrajícím vínem použili návlek cylindrického tvaru. Návlek byl technologicky upraven tak, že od dna láhve vedla k hrdlu spirála z tenkého zalisovaného drátu a na spodní základně byl graficky vyobrazen sedmi trojúhelníkový modulátor F typu.
Zrání v ódické zóně se pak začalo významněji projevovat po cca 6 měsících. Víno, které nebylo kvašené za pomoci tvarových zářičů, mělo při degustačním srovnání s vínem ze stejného vinohradu, které bylo kvašeno za pomoci tvarových zářičů, zcela jasně komplexní nižší kvalitu. Víno kvašené za pomoci tvarových zářičů má jemnější chuť a výraznější buket. Dlouhodobý pokus potvrdil, že Moravské zemské víno Veltlínské červené rané z roku 1992 je i po 20 letech kvalitní.
Pozor!!! Ódické víno nelze vyrobit v nerezových tancích. Výborně se osvědčují nádoby z keramiky, kameniny, skla nebo dřeva. Na škodu nejsou i plasty – jsou lehké a ve sklepě při výrobě se s nimi dobře manipuluje.
Nezapomínejme na skutečnost, že uzavřený prostor otáčí F zónu jin na M zónu jang a že v geometrických, prostorových, fraktálních zářičích, je vždy částečně přítomna i opačná zóna. Správněji by bylo tedy hovořit o převládající jingové nebo jangové orientaci.
Jin a jang vytvářejí ve víně hlavně harmonii a v lahvovaném vínu jang napomáhá k pozvolnému harmonickému stárnutí. Jeho účinek způsobuje, že po takto ošetřených vínech nebolí hlava a nepálí žáha.